Muzeum České Sibiře - regionální internetová knihovna a digitální archiv
Úvod Obec Miličín Obce a lokality Knihovna Pohlednice Příroda


Ludvík Heller: Český Meran — Česká Sibiř

[Časopis turistů, r. LIII, č. 10., říjen 1941, s. 139]

Kdo chodil do školy, ví, kde je Zlatý pruh země české, kde je Chodsko, Českosaské Švýcarsko, ale málokdo ví, kde je Český Meran a Česká Sibiř. Oba ty zeměpisné názvy nejsou v učebnicích a ve školách nejsou známy. Nejsou také staré. Před 50 lety zpracoval nadšený turistický pracovník JUC. Kamil Harmach průvodce po Sedlecku. Sedlecko je nevelký soudní okres na rozvodí mezi Lužnicí s jedné a Vltavou a Sázavou na druhé straně. V tom rozvodí známější snad je miličínská Kalvárie; ale vyšší je Čertovo břemeno (719 m) nad Jetřichovicemi u Sedlce. Na jeho bocích sbírá prameny Sedlecký potok, který teče k severu, spojuje se s Mastníkem a vlévá se do Vltavy nad Živohoští. A k jihu vody nese potok Smutná, který pod Bechyní vtéká do Lužnice. „Český Meran“ je krásná široká kotlina při horním toku Sedleckého potoka, ve které mezi četnými obcemi vyniká okresní město Sedlec se starobylou Prčicí. K Harmachovu Průvodci po Sedlecku napsal tehdejší redaktor ,,Časopisu českých turistů“ úvod, a nadepsal jej výrazem .,Český Meran“, jak Sedlecko pojmenoval prvý ředitel táborského gymnasia Václav Křížek. Turisti mají tedy zásluhu o nalezení Meranu v Čechách, kde sice alpské ledovce scházejí, ale klimatické poměry jsou velmi příznivé.

Kdo jede z Prahy k Táboru a vystoupí v stanici Heřmaničky-Sedlec, dostane se za půl hodiny na hřeben, pod nimž ukáže se mu v celé kráse kotlina „horami“ objatá. Nedivíme se, že vlastenecký biskup budějovický poklekl na zemi, když na visitační své cestě po prvé uzřel „Český Meran“. A k té přírodní romantice poví vám historik, že tady na Prčici sídlili Vítkovci, a v Uhřicích, Vrchoticích, Měšeticích, Lidkovicích, Malkovicích, Bolechovicích a jinde zemané a rytíři, kteří podepsali stížní list do Kostnice, a že většina těchto statků dostala se pak v majetek paní Polyxeny z Lobkovic a na Vysokém Chlumci.

Tady z té kotliny vyšel Lvovský arcibiskup František Pištěk, tady se narodil a umřel nešťastný novinář a spisovatel Prokop Chocholoušek, tady získal náměty k románu „Cikáni“ básník K. H. Mácha. Sedlec je čisté městečko s moderními budovami Občanské záložny a Okresní hospodářské záložny, s řadou pěkných budov s čilými obchody a slušnými hotely a hostinci. Autobusové spojení s tratí je krátké a příjemné. V Prčici je okresní nemocnice. Okolí je malebné a opravdu vábné, pro vycházky pohodlné i turisticky namáhavější.

Z Českého Meranu na Českou Sibiř není daleko. Za 2 hodiny jste pod miličínskou Kalvárií. A ten celý újezd kolem ní k severu, k Voticům, nazval dr. Herben „Českou Sibiři“, která se v poslední době stává vzácnou všem pořádným lyžařům v zimě, a v létě vyhledávaným místem všech, kteří potřebují vyprat plíce čistým vzduchem a napravit nervy klidem. Sanatorium Ing. Krajce v Stupčicích nestačí poptávce zájemníků. A celý ten kraj na hlavní silnici od Votic k Miličínu je krajem historicky památným, který učí dějinám. Dr. Herben jej všem čtenářům „Hostišova“ pěkně popsal a na jeho zvláštnosti ukázal. Kdo četl Hostišov, jistě neodolá, aby se na Českou Sibiř nepodíval. Z Mezivrat a Neustupova uvidíte Blaníky, před nimi Jankov, v pozadí Vožici, a k jihu Táborsko, na západě Vysoký Chlumec a hřebeny povltavské. Přijďte a nebudete litovat.





Zpět