Daniel Doležal: Jankovské tažení ve světle dopisů Jiřího Františka Milíčovského z Braunberka

[in: Středočeský sborník historický, sv. 26-27 (2000-2001), s. 45-53]

Bitva u Jankova (6. března 1645) se zapsala významně do dějin jak vojenských, tak i politických, v podstatě předznamenala konec třicetileté války.¹⁾ Jednalo o největší a nejkrvavější bitvu třicetileté války na území českého státu. Vojenská kampaň v letech 1644-45 tak významně ovlivnila každodenní život v řadě míst Českého království. Nikoli snad přímo výsledkem osudového střetnutí (to až v druhé řadě), ale především průtahy vojska a jejich zimními kvartýry, spojené s nevybíravým drancováním obou válčících stran.

Následující příspěvek přináší edici dopisů, které v letech 1644-45 psal regent všech arcibiskupských statků Jiří František Milíčovský z Braunberka arcibiskupovu sekretáři Jiřímu Albrechtovi Nefestýnovi z Koberovic. Tyto dopisy nebyly badatelské veřejnosti zcela neznámy,²⁾ zůstávaly však nevyužity. Pomocí takové soukromé korespondence je možné poodhalit reálnou situaci v Čechách v období před jankovskou bitvou a nahlédnout na válečné události pohledem nevojáka a nepolitika. V tomto případě pohledem "obyčejného hospodáře", úředníka, jehož hlavním přáním bylo zabezpečit chod jemu svěřeného hospodářského celku. Milíčovský vnímá válečné události především jako nežádoucí prvek, který mu spolu s nepřízní počasí znemožňuje splnit zadaný úkol. Bylo pro něj lhostejné, zda právě plenící vojsko náleží k jeho (sám nazývá císařské "naši") nebo protivníkově straně.

Tato korespondence, ze které se zachovala pouze část adresovaná do Prahy, je nyní uložena jako součást Archivu pražského arcibiskupství.³⁾ Její autor - Jiří František Milíčovský z Braunberka je zatím znám v literatuře pouze díky své hospodářské funkci.⁴⁾ Původně byl hejtmanem panství Červená Řečice, od roku 1629 pak regentem všech arcibiskupských statků. Jak sám v korespondenci několikrát přiznává, doma se cítil být na Červené Řečici (okres Pelhřimov). V jeho řečický původ věřil i A. Sedláček⁵⁾, který jej považoval za Harrachova čerstvého nobilitanta. V námi sledované periodě (zachovaly se totiž jeho listy i z jiných údobí) byl již starším člověkem, kterého trápila dna. Měl nejméně 1 syna (Jiřího), několika dalších dětí a manželku neznámého jména. S harrachovským dvorem udržoval čilou korespondenci. Psal přímo arcibiskupovi Harrachovi (ten v námi sledované době dlel mimo území Čech) a také jeho úředníkům. Vedle Nefestýna z Koberovic to byl zejména Bohuslav Lukavecký z Lukavce, arcibiskupský hofmistr. Z jeho povinností vyplývala i pravidelná korespondence s hejtmany jednotlivých arcibiskupských panství (vedle Řečice a Nového Rychnova na Pelhřimovsku ještě Týn nad Vltavou na Českobudějovicku, Rožmitál pod Třemšínem na Příbramsku a Světec u Bíliny), ale ta se dochovala pouze ve skromném torzu.⁶⁾ O jejím obsahu vypovídají také některé narážky ve zde editovaných dopisech.

Milíčovský byl zběhlý v psaní, ale jeho styl odpovídá stylu člověka, zvyklého vyjadřovat se spíše ústy než perem. Hlavními body jeho zájmu jsou plnění úředních povinností a jejich okolnosti. Živě se zajímal o dění na válečném poli a přímo dychtil po nových informacích. Z různých dovětků a komentářů je pak možné vyčíst jeho osobní názory na řadu jevů a událostí, údaje o jeho osobním životě i životě jeho nadřízených a přátel. Fascikl dopisů začíná již jarem roku 1644. Vzhledem k tématu tohoto příspěvku jsem vybral jen část od 25.12.1644, kdy se v Milíčovského korespondenci poprvé objevují přímé poznámky o pohybu vojska v Čechách. Dopisem z 25.2.1645 souvislá řada, bohužel, končí, a tak není možné stejným způsobem sledovat pisatelovy názory po osudné bitvě u Jankova.

Adresátem byl Jiří Albrecht Nefestýn z Koberovic, sekretář arcibiskupa Harracha a snad jedna z klíčových postav jeho pražského dvora.⁷⁾ Korespondenci vedl Milíčovský zejména z úředních důvodů, ale diktát dopisů svědčí o vzájemně příznivém vztahu obou pisatelů.

Ze zde uveřejňovaných dopisů je možné výstižně pocítit neveselou atmosféru doby, která vyvrcholila bitvou u Jankova. Doby, kdy válka - po několikráte za sebou - zcela změnila život obyvatel Čech a porušila vývoj jednotlivých míst, které vlastním bojům byly jinak zcela vzdáleny. Stačí jen zmínit přímé vyplenění Červené Řečice za Milíčovského přítomnosti císařskými.

Dopisy jsou editovány podle současných edičních pravidel, shrnutých J. Daňhelkou,⁸⁾ tzn. že text je transkribován. Pouze vlastní jména osob (vyjma jmen křestních a zcela českých příjmení jako např. Vltavský) a některá toponyma jsou transliterována. Počeštělá slova s latinským nebo německým základem jsou celá převedena do češtiny; pouze slova, která jsou v originále celá v nečeském tvaru, jsou rovněž transliterována. Zkratky jsou rozvedeny v kulaté závorce. Neustále se opakující zkratky J.M.C. (Jeho Milost Císař), J.V.K.Emi. (Jeho Vysoceosvícená Knížecí Eminencí), J.M. (Jeho Milost) a fl.(florén = zlatý – měnová jednotka) jsou rozvedeny pouze poprvé a dále jsou editovány opět jako zkratky. Vysvětlující rozvedení slova a slova vkládaná do textu editorem jsou v závorce hranaté a konečně text v originále uvedený v závorkách je zde v přepsán závorkách složených.

Dopisy jsou zde uváděny téměř v úplném znění. Vynecháno je pouze oslovení "Důstojný pane ke mně laskavě příznivý", který vykazuje minimální variabilitu. Po něm již následuje přímo text dopisu. Vynechána je i závěrečná formulace "s tím se pánu poroučím a zůstávám poslušný k službě", jež vykazuje variabilitu mnohem větší, ale obsahem je stále stejná. Za ní bývá již jen podpis ve tvaru "J.M. z Braunberka (manu propr)ia" a datovací formule "actum z Řečice" a datum. V edici je datum nadepsáno přímo nad editovaným dopisem, stejně tak i místo vzniku dopisu. Post scriptum, v originále psané až po všech výše uvedených náležitostech, v edici následuje hned za regulérním textem dopisu.

Edice:

25.12.1644, Červená Řečice

Až posavad při mírném pokoji zůstávám, ale za námi všudy v kraji čáslavském i na gruntech pana opata želivského soldáti ložírují. Páni komisaři v Trnavě pokoj zavřeli, Pán Bůh dej aby od J.M.C. (Jeho Milosti Císařské) a Ragociho⁹⁾ ratificírován byl. Pan generál Götcz¹⁰⁾ z svým lidem již v Moravě u Hradiště¹¹⁾ leží, nepochybně že k nám a dáleji k Magdeburgku¹²⁾ potáhne. A Jeho V.K.Emi. (Vysoceosvícená Knížecí Eminencí) kde ráčí zůstávati nic nevím. Jestli pán zase avisí(rován) [bude], jen za oznámení žádám. Můj Linhart z Prahy se nenavracuje, ani poselství mi salvaquard(ia), ani o sněmu dokonale věděti nemohu. Snad dnes přijedou.

31.12.1644 Červená Řečice

Psaní mého laskavého pána 28. Xbris [prosince] v Praze datým, dnes 31 ditto jsem přijal a z něho z strany nepřítele vyrozuměl, však jest našich všudy hojnost, proč se Ladron¹³⁾ nebrání. Bojím se hrubě, že je všechny z těch hraničných míst sem dále k nám požene a sám sobě tam kvartýr vezme. Píši tomu na Světec, aby nás avisíroval a pánu peněz 200 fl(orénů) [zlatých] skrze pana hejtmana bílinského aby odvedl. Co dáleji pán uslyší, žádám že mě avisírovat bude. Já hned nevím, kam se s čeládkou a koňmi Jeho V.K.Emi. mám reterírovat. Jeho V.K.Emi. pod datem 16. Xbris [prosince] z Benátek píše, že ráčí nejprve do Lince, potom do Vídně jeti a neráčí nic nařizovati, co my máme činiti, což mě velmi zle a těžce přichází. Nyní pro naše nesmí jeden hlavy z domu vystrčiti. Na Rožmitále máme již komp(anii) od regi(mentu) nej(vyššího) Meytera¹⁴⁾, sedláci, šelmy, do lesů zautíkali a hejtmana v štychu nechali. Píši mu, aby peníze pánu do Prahy donesl a všechno na ně žaloval. Já nevím, jak pomáhati, okolo mě jsou již všude soldáti i v Pelhřimově. Pán Bůh nás opatruj.

P.S. Pan Lukavecký též pánu se poroučí a jest na hotově, jen aby nás pán avisír(oval), máme-li do Prahy jeti. Za fedruňk psaní tohoto do špitálu žádám nebo mnoho mě na tom záleží. P(an) generál Götcz táhne k Poličce a krajem chrudimským.

4.1.1645 Nový Rychnov

Co mi hejtman rožmitálský píše, pánu odsílám, žádám, že při Jeho Excel(encí) panu generál(nímu) komis(aři)¹⁵⁾ jednati bude, aby poručit ráčil p(ánům) hejmanům kraje prácheňského, aby tu kompanii nějak jináče akomodír(ovali) a obyvatelův k Rožmitálu přidali a na(řízení) učiniti ráčili, kterak by soldáty traktíro(vati) jměli, sice jináče všechen ten stateček panu kardinálovi v nic uveden. Roku loňského páni hejtmané krajští také tak podobně učinili. Já posílám hejtmanova psaní přípis J.V.K.Emi., bude-li pan kardinál opět žalovati, nechť mě žádnej viny nedává. Na Světec hejtmanu, co by měl činiti píši, žádám, že mu pán nepomine psaní odeslati, ale já se domnívám, že již Dortensohn¹⁶⁾ zase spátkem lid svůj povolává.

Lhají páni tejnští, píší mi, že do Hradce¹⁷⁾ těchto dnů M/3 [=3 000] fl. dodají k mýmu Strakovi, 3 ostatní má, snad lotři na nepřítele čekají. Najdeme je. Pokudž rožmitálský 1 500 fl. aneb více odvede, nechť je pán přijme a mě oznámí co a jak z strany Rožmitála spomoženo bude. Já ještě 1640 fl. mám in parat a o všem Jeho V.K.Emi. píši. Máme se opět zle, také 3 soldáty patientia.

P.S. Při p. Lukeveckým, když doma bude, vyřídím, kdepak Jeho V.K.E. zůstávati ráčí, nevím. Já svá psaní do Vídně odsílám a nemám na žáden odpovědi.

8.1.1645 Červená Řečice

Že nepřítel až k Launům¹⁸⁾ štráfuje, dobře tomu věřím. Naše armáda pana generála, Götze 13 regimentů silná, dnešního dne až k Jihlavě se očekává. Mám zato, že po hranicích moravských ložírovaní budou. My také do Pelhřimova dismundírovaných nejvyššího Kyseburgku¹⁹⁾ očekáváme. A tak na všechny strany jsoužení následuje. Já nevím, proč byste vy se páni Pražané 14 tisíc lidu báti měli, leda žádného prachu ani volova nemajíc.

Toto psaní žádám pána velice hrubě, nechť po Janovi poslu ihned panu Václavovi odešle, nebo mě na tom nemálo záleží. Může jemu pán pár českejch dáti a sobě je poraziti. Odsloužím se pánu zase vším dobrým. Od J.V.K.Emi. žádné odpovědi nemám, slyším, že J.M. (Jeho Milost) paní mateř velmi nemocnou do Vídně navštíviti, ale zase na poručení J.M.C. do Lince odjeti museti ráčil. Pán Bůh rač nám všechněm svou božskou milostí přítomna býti.

11.1.1645 Červená Řečice

Máme také noviny, že J.M.C. dne 15. januárií z Lince ku Praze vyjíti ráčí, i také arcikníže Leopold,²⁰⁾ dejž Pán Bůh, aby nám to J.M.C. do Prahy přijetí všechno dobré přinésti mohlo. Od Jeho V.K.Emi. již na troje psaní žádné odpovědi nemám, aniž nevím, kde ráčí zůstávati. Mezi tím Rožmitál od byvší jedné komp(anie) druhou dostaly a šidí je tam ti páni hejtmané krajští, jak sami nejlépe chtějí, ukládají na ten stateček víceji, nežli snésti lidé mohou, takže již lidé poddaní nemohouce s nimi obstáti, jak z města i vesnic, zautíkali a hejtmana svěření Jeho V.K.Emi. v štychu nechati musili. Tou příčinou dotčený stateček k dokonalé zkáze přijíti musí. Žádám pána služebně, že takovou věc Jeho Excel(enci) panu generál(nímu) komisaři oznámiti a za spomožení toho žádati sobě neobtíží. Může pán psaní hejtmana, co mě píše, Jeho Excel(enci) ukázati.

Já již mlčím, co se zde děje a jak my mnoho kontribuírovati musíme. Kdyby s námi hůře nebylo i to ještě zavděk bychom přijali. Pan generál Götcz z svým lidem na pomezí moravským a sám osobně v Jihlavě leží a až k Rakousům dosahuje. Soudím, že dostal ordinancí, aby k Tejnu a dále k Plzni, Egru²¹⁾ maršíroval, což Tejnu i nám zde znamenitou škodu přinese. Pán Bůh rač sám pomáhati. Ragoczi se poznovu hrubě bouří a Turek čertem voře, jest se obávati, abychom z jara toho oholeného v těchto zemích neměli.

Žádám pána služebně, že toto psaní po Janovi z Poslovic mýmu Jiříkovi k panu Boloninovi odešle nebo mi na tom nemálo záleží. Já pošlu rád zápravy, zaplatím a pánu se odsloužím. Pan Lukavecký Pánu se pěkně poroučí i jinší všichni.

14.1.1645 Červená Řečice

Píše se z Lince do Hradce, že J.M.C. dne zejtřejšího konečně z Lince až do Freyštatu²²⁾ vyjeti ráčí. Pán Bůh rač dáti strašně. Od J.V.K.Eminent. nemám také žádného psaní, jak z Benátek, psal sem dvakrát do Vídně a jednou do Lince, nemám žádné odpovědi a nevím, kde se má psaní dostávají. Pročež také již třetí poštu nic nepíši. Snad J.V.K.Eminent. k nám nenadále přijeti ráčí {Omnia sunt paratissima}. Tejnští odvedli peněz do Hradce 1000 fl. a píší mě, že druhý tisíc těchto dnův též tam odvésti chtějí. A pan Václav Vltavský má za ně Pánu v Praze 1000 fl. odvésti a tak za ten pojminulý rok 4000 fl. toliko odvedou a 4000 fl. dlužni zůstávají. Dostali také kompan(ii) rejtarů od Traudicz(e)²³⁾, kderáž pretendýruje každý den peněz 100 fl. a vychování k tomu. Nevím jak oni obstojí a budoucně kderak J.V.K.Eminent. platiti mocti budou.

Řečice až posavad na milosti zůstává, ale každé hodiny těžkosti na sebe očekává. Rožmitál, že jest nejv(yššímu) vachmajstru reg(imentu) Meoterovskýho na hotových peněz s jedním koněm přes 400 fl. toliko za jeden tejden a k tomu vychování dáti musili, jest jistá pravda. A zase jinou kompa(nii) snad mají, již tam málo kolik se sousedů zůstává, jakž pán s psaní pana hejtmana nepochybně již vyrozuměti ráčil.

A tak pán poznati může, kterak pěkně J.V.K.Emi. statkův ušetřují. Má tam něco peněz, ale nesmí s nimi do Prahy. Já sem mu psal, aby vezmouce konfoj sám do Prahy sjel, peníze odvedl a od soldátů sobě pomáhal. Nevím co učiní, já zde sebou dost co činiti nebo Götczovští při gruntech rychnovských nedaleko leží, partaje jdou, štráfují, vesnice šacují, máme co dosti brániti.

Strany Světce, nevím pánu co psáti, snad pod komendou nepřátelskou zůstává. A takhle na pěkný řád J.V.K.Eminent. přijeti a trefiti ráčí. Pán Bůh rač nám všechněm pomáhati, stejská se na světě na živu býti.

18.1.1645 z Řečice

Již jest jednou a to včera, štastně pan hofmistr s panem Malovcem p(ro) porta z Lince k nám přijel, Jeho V.K.Emi. však k paní mateři nemocné do Vídně jeti ráčil. Zatím tejnští mají i rožmitálští po kompanii rejtarů.

Do města Pelhřimova přitáhl nejvyšší pan Meiter a ložíroval tam štob[=štáb] a 4 komp(anie), dosti sice nemalé manschaft. Však nicméně chce mocně plat peněžitý mesíčný, též tractamen ffutragi koňům, zcela zaúplna jmíti, jakoby všichni effective lidi i koni před rukami byli.

Panství Řečice a Rychnov jest k Pelhřimovu za hülf quartier ukázáno a od Jich Mi(lostí) pánův hejtmanův krajských přidáno a zatím Jich Mi(lostmi) poručeno, abychom první termín sněmem svolané kontribucí na hotově jměli a ji, kde se poručí, odvedli. Dotčený pan nejvyšší Meytter ale na tom přestáti nechce, ale učinil sobě sám repartici po svý vůli a chce z statečka tohoto mocí dobývati. Ze sta a deseti lidí každého téhodne peněz 450 fl., obrok a ffutragi k tomu. Jakož mi chtěl komp(anii) na Rychnov položiti a k tomu přivedl, že sem jemu 450 fl. odvésti dáti musil a kdyby to tak kontinuírovati jmělo a tomu časně spomoženo nebylo, tehdy soldáti lidi rozeženou a Jeho V.K.Emi. ten stateček a poslední kus chleba ruinírovati chtějí. A jeho V.K.Emi. pan kardinál ráčí mi psáti, abych pánu napsal, tak aby pán v těch příčinách skutečně pomáhal a při Jeho Hraběcí Excelenci panu generál(ním) komisaři pilně o Řečici a Rychnov solicitíroval, aby Jeho h(raběcí) excelencí tím spůsobeno téhož statečku posledního slodátům ruinírovati dopouštěti neráčil, ale ráčil naříditi abychom z téhož statečku toliko sněmem svolenou kontribucí a víceji nic odvésti povinni byli, nebo i táž velmi těžce odevzdávati přijde a budeme-li chtíti lidi poddané déleji zdržeti, musíme je obilím na chléb zakládati a jim půjčovati. Nemá desátný sedlák již chleba, toho nechť mi pán věří docela.

K tomu Götczovský také od Jihlavy štráfují a lidi na vše strany sužují, nebude-li brzké pomoci, musíme zahynouti. A tak se pánu důvěřuji, že tyto věci Jeho Excelencí panu generál(nímu) komisaři přednese a brzkého spomožení žádati sobě nestíží, nebo na tom Jeho V.K.Emi. mnoho záleží.

22.1.1645 Červená Řečice

Nic jsem nevěděl o panu hofmistru, až nás nenadále přepadl. Nyní se s ním pán shledati hojněji moci bude.

Já jsem byl v Hradci u pana hraběte Adama Slavaty²⁴⁾ a žádal jsem za spomožení a odvrácení té nemožné soldátské pretensí. Nemohl sem nic způsobiti, dána mi odpověď, poněvadž jsou se soldáti sami všeho ujali a na žádného nic nedbají ani parírovati nechtí a Jich Mi(losti) páni místodržící ani pan generál(ní) komisař nic k tomu říkati neráčí. Abych, jak mohu, soldáty pokojil a jim platil. Mě pan kardinál J.V.K.Emi. ráčí psáti, že Řečice, Rychnov bude ušetřen, ale nevím kdy, až nás z košile svléknou, potom budeme ušetřeni, tak jako loňského roku. Já již nevím jiného prostředku, nežli ten, J.M.C. suplicírovati a udělám koncept český, bude jej pán Jivanský moci napraviti. A pan hofmistr se zamluvil, že bude napomáhati, pána též žádám, že tolikéž učiní, abychom nějak Řečici pomoci a obhájiti mohli. Sice nechť mi pán věří, nepomůže-li se tomu, nebude J.V.K.Emi. odnikud nic míti.

Tejnští accordiro [akordují=souhlasí] a dávají soldátům za tejden peněz 252 fl., ovsa 72 str(ichů), ale soldáti sami se vychovávají. Rožmitál je pustý, sedláci i měšťané zrádci zautíkali, hejtmana v štychu nechali. Nyní mi píše hejtman a přikládá, co mu soldáti hrozí a od něho záplatu jmíti chtějí. Páni hejtmané krajští poroučejí, aby z věcí Jeho K. Emi., dokud stačí, soldáti contentírováni byli. Pěkná ochrana. A tak Jeho K. Emi. o všechen nábytek i dobytek tam přijde a hejtman snad utéci musí. Já nevím, jak tomu pomáhat a v zimě dobytka nevím kam podíti. Ledajaký rebelant spíše jest ušetřen nežli náš kníže a jináče nerozumím, nežli že mu to páni Čechové s pilností činí. Odplať jim Pán Bůh.

Pan opat želivský pána hrubě salutíruje a jemu poroučí, psaní pánu odsílá. Panu Ssesarovi, hejtmanu na Světec, též psaní odsílám a pánu se pěkně poroučím.

25.1.1645 Červená Řečice

Co se světeckému od nepřítele píše, to se našich ne psaním, ale skutkem včera na mě vykonati chtělo. Že sem 1 300 fl. předešel a se zakázal, tím jsou ukroceni. Já nevím, proč tak bez viny trpěti mám. Jednoho zemana služebník i víceji vážen jest, nežli my hejtmané, a jak nám oni říkají pfapfenknechtové, váženi jsme. Kdybych uznal, že mou krví aneb životem nětco poslouženo jest, buďto J.M.C. nebo Jeho V.K.Emi, rád mile snésti, již i snáším a jsem všechen rozhněvaný, že v kraji jiní spolu s námi netrpí. Od Jeho V.K.Emi. psaní schválně Panu hofmistru odsílám, víceji na poštu psáti budu.

31.1.1645 Červená Řečice

Již sem byl hrubě skormoucen, naslechnouce o nemoci pána, ale jak sem posla dočekal, ihned sem se radoval a rád uslyšel, že zase zdráv jest. Pán Bůh propůjč dalšího zdraví pánu i psaní od J.M. pana hraběte z Vrtby²⁵⁾ pánům hejtmanům krajským odsílám. Oni nic nevládnou, sám nejvyšší Mayter disponíruje po své vůli, pročež na něj J.M.C. žalovati musím. Jeho V.K.Emi. pan kardinál ráčí mi psáti, abychom pan majordomo pan Nefestýn z strany statků, zvláště Řečice, Rychnova J.M.C. memoriál podali a salvaquardie účiného nového opatření z strany ukládání kontribucí žádali a pán z Lukavce má také napomáhati. Odsílám tehdy příležitě panu hofmistru, pánu i panu Lukaveckýmu vejpis salvaqurd(ie) sub li(ttera) A, vejpis decretu J.M.C. sub lit(tera) B a kopii na jaký způsob měla by se Jeho M.C. podati pod lit(tera) C.²⁶⁾ Mohou páni podstatněji doložiti, napraviti, jak by se pánům vidělo, však žádati, aby salvaquardie nová v ten způsob na tento rok byla a dekret nebo poručení aby potomně panu generál(nímu) komis(aři) a pánům hejtmanům kraje bechyňského v něm zejména vyloženo bylo, aby on na Řečici, Rychnov mimo sněmem svolené kontribucí žádné jiné neukládali, soldátům nevykazovali, neasignírovali ani jinému, obzvláštně soldátům, toho činiti nedopouště(li). To toliko žádám, aby pán vzáctným fedruňkem, kde náleží, přivedl a poněvadž pan nejv(yšší) Mayttner na mě 1 300 fl. vypresoval, slušná věc, aby mu poručeno bylo, aby je zase navrátil a od další nenáležité pretensí přestal. Sice nebude-li spěšného opatření, všechny lidi se rozběhnou, jako na Rožmitále, nebo jsme s těmi regi(menty) Götzov(skými) hrozné zotí vystáli, ale že sem se časem utekl a očí zamazal, ale předce velké škody se stali, někdy pánu napíši.

Já poddaný zdržuji, aby neucházeli, že pro ně něco dobrého způsobeno i na chléb žita půjčeno bude, nebo nemají co jísti. Nikdá hůře nebylo. Z těch peněz za to žito může pán nebo pan Lukavecký při expedicí zaplatiti, již pěkně prosím, aby páni tím prostředkem k dobrému Jeho V.K.Emi. něco platného vyřídili, stane se rekompens(ace).

Na Rožmitálu soldáti věcí Jeho V.K.Emi. zámku, dobytku, dvorův se ujímají a na hejtmana plat jmíti chtějí. Píšu mu, aby odjel do Prahy a na hejtmany krajské expresse žaloval. Může nejprve Jeho Exc(elenci) panu generál(nímu) komis(aři) žalovati, a jestli tu nebude remedír(ováno), aby podal memoriál J.M.C. Psal mi byl pán, že se Jeho Excel(ence) generál(ní) komis(ař) pod svou ctí zavázal, že ve třech dnech z Rožmitála soldáty vyzdvyhnouti chce, což se tak stalo, ale ihned zase 2 komp(anie) jsou tam přeložený a tedy sedláci, jsouce nevěrně přeložení, do lesův zautíkali, k tomu lotři nejsou upřímní a nechtí soldátů chovati. Co nyní s nimi činiti jest.

Koroptve 40 jich budou zejtra do Vídně odeslaný, obávám se, aby jich poslu ti soldáti nevzali, však ještě dnes silný regiment starý Picoll(ominiovský) od nás toliko půl druhé míle táhne, jsou ustalí, nehrubě pospíchají. Přitom prosím, že mě pán Jeho M(ilosti) panu hofmistru, panu Lukaveck(ýmu) k službě poroučí a já se panu taky všechen pěkně poroučím.

P.S. Pane, račte mi věřiti, že již nikam nemohu, tak sem s těmi soldáty ustal, všechno mi to skrz Řečici táhlo, i sám generál Götcz. Jsou dobrý, aby je na čerta smekl, však jsou vyžraný, mají koně pěkný a mnoho oni sami mohou Dortensohna snésti.

3.2.1645 Červená Řečice

Ten durchzug pana generál(a) Götcze do m/2 fl. škody nadělal. Já již nemám na lidech co bráti a nemohu více kontribuíro(vat). Pány prosím, pomáhejte, sice Pán Bůh ví, jsem již na náklonku.

Pan nejvyšší Mayter jest v Praze, ložíruje u Tří zvonů na Malý Straně, nechce zde na pány hejt(many) krajs(ký) nic dáti. Může-li to způsobeno býtu, aby mu se v Praze poručilo, aby Řečice, Rychnova na pokoji již nechal a jinde své věci vyhledával. Až by zatím J.M.C. sám jinejm ráčil poručiti, žádám, že pán tomu i jinému s panem z Lukavce pomáhati bude. Nebo já nemohu, dnes v noci přišlo mi něco do levé nohy a trápí mě ukrutně s tím, že jsem toho pro velikou bolest napsati nemohl. O novinách od pána věděti žádám.

P.S. Žádám, že mě J.M. pan hofmistr k slíbené rekomp(enzaci) nepomine.

15.2.1645 Červená Řečice

Že jest pán z strany Řečice a Rychnova pracoval a komponíroval, pánu děkuji, jestli nějaký dobrý efekt přinese, nezapomenu časem na pána taky, abych neměl zase odměny učiniti, ale obávám se, poněvadž tak dlouze nic nevychází, že málo vyřízeno bude. Zatím soldáti svému chtějí a tuze nastupují, aby jim z statku řečického a Rychnova na štob a jednu kompanii každý měsíc 2 363 fl. peněz a k tomu obrok dáváno a placeno bylo. Což víc možná nejni a lidé ani důchod J.K.Emi toho dáti nemohou.

Já naposledy nevím, co jiného činiti, nebudu-li jmíti žádného opatření a nebude-li to remedír(ováno), zanechám i svého statečku a vezmu ženu, dítky, musím se někam jinam odebrati a kus chleba sobě vyprositi. Přišel sem při té službě o zdraví a svůj chudý nábyteček a rozumím tomu, že bych nyní snad i o hrdlo přijíti musil.

Nejni mě možná tomu dosti činiti, co soldáti mocně jmíti chtějí a nedají se ani dobrým slovem ani ničím ukojiti a na žádnou starou salvu quardií ani na dekret nic nedbají. Zůstává nej(vyšší) Mayter v Praze i regiment(ní) sekretář, proč by jemu neměla vůle J.M.C. oznámena býti a zapovězeno, aby on na statku Jeho K. Emi. žádné moci ložírování aneb exekucí neužíval a víceji nežádal, nežli sněmem svolenou kontribucí, kderáž již jemu dána jest. A má-li jekou pretenz, nechť ji sobě jinde hledá a na tom přestává. Jak J.M.C. ráčí poroučeti, prosím nechť pán v těch věcech drobet frestlich popracuje. Já také panu Lukaveckému píši a jeho žádám, aby v tom pilně solicitíroval a co se na to vynaloží, já zaplatím. Toliko aby mi něco, čím bych se hájil brzy odesláno bylo.

Já týto vojně nerozumím, bojím se, že nám Francouzi lid bavorský zase spátkem přivedou a my potom s čím budem odpírati. Jsme ke všemu dosti váhaví, Pán Bůh rač pomocníkem býti.

P.S. Ten march Götczovský 20 vesnic nám trefil a víceji nežli za 2 200 fl. škody učinil. Lidí navíc přivedli, musím jim chléb dávati, nechci-li, aby zemřeli, anebo se rozběhli. Odkud tehdy plat soldátům vychcati má?

22.2.1645 Červená Řečice

Odsud nevím, co psáti, toliko že nyní před Mait(nerem) mám drobet pokoj, ale nevím, jak dlouho. Očekávám vždy, zda-li páni něco dokonalého vymocti a mně odsílati moci budou.

O novinách nevím hned co psáti. Páni račte tam blížeji obouch armád bejti, račte moci o novinách lépeji nežli my zde zvěděti. Ragoti se znovu zdvyhá a že má lidu do m/15, snad bude brzy jiná myslí. Z Dénemarku²⁷⁾ chtějí býti dobré noviny. Pán Bůh dej, aby pro nás všechno všudy dobře bylo.

Na ten čas nic jiného. Pánu mému laskavému se pěkně poroučím a prosím, že mě vychová panu hofmistr(u) p(anu) Lukav(eckýmu) panu visit(oru) i jiným pánům pánu všudy, k službě dobrý rekome(ndír) napomíná.

25.2.1645 Červená Řečice

Za odeslaný švédský masopust budu pánu děkovati, když švédští tak spátkem, jak to psáno jest, potáhnou a jestli se stane, že spátkem potáhnou, tehdy nechť mi pán věří, že naši spátkem do Čech 18 regi(mentů), do Rakous 13, do Moravy a Slezska ostatek potáhnou a nám satis facti učiní, však lépěji jest nežli nepřítel.

Z strany té salvaqaur(die) rozumím, že to solicitír(ování) panu visit(orovi) bude dlouhé, jak budeme dělati, tak budeme míti. Stratili jsme Světec, Rožmitál a polovici Tejna, též polovici Řečice. Stratíme-li ještě to ostatní, pojedeme za jinými na koráb, ale Pán Bůh dej, aby dobře bylo, k čemuž prosím, nechť pán pomáhá. Mezi tím Jeho K.Emi. také ráčí do Prahy přijeti a snad sám něco způsobiti nebo na samé salvaqaurdí nezáleží. Já se bráním, jak mohu a mám proto mnoho nepřátel. Židé tejnští nejsou ničímž molestíro(váni) [=obtíženi]. Posílám ten memoriál Tejnským, co za odpověď dají, pánu zase napíši.

P.S. Žádám, že mě J.M. panu hofmistru p(anu) Luk(aveckýmu) i jiným k službě rekomend(írovat) zapomínati neráčí.

P o z n á m k y: