A. Podlaha, Ed. Šittler: Soupis památek historických a umìleckých v Království èeském od pravìku do poèátku XIX. století, díl III. Politický okres Sedlèanský

[nakl. Archaelogická kommisse pøi Èeské akademii císaøe Františka Josef pro vìdy, slovesnost a umìní, Praha 1898]

KOSTEL SV. VAVØINCE, farní (již r. 1352 pøipomínaný), prostorná orientovaná budova z lámaného omítnutého zdiva. Na mohutné vysoké vìži jakož i v zadní èásti lodi patrný jsou stopy románského slohu; ostatek ranná gotika. Sakristie bezvýznamný pøístavek ze XVII. stol. Znaènìjší stavební opravy z roku 1730, kdy byla i vìž pøistavována a nynìjší bání pøikryta. Nejnovìjší opravy z r. 1887.

Vìž v západním prùèelí, v ose budovy vztýèená, ètvercová, má v pøízemí kobku 3,60 m² valenì do pùlkruhu pøeklenutou, pøístupnou z vnitra kostela vchodem pùlkruhovì zaklenutým; vchod mìøí 1,70 m na výšku, 0,70 m na šíø. Prvé patro, nyní trámovým stropem na dvé rozdìlené, jest opìt valenì pøeklenuto. Pøístupno jest z empory, na niž se vchází po schodech zevnì pøi vìži upravených. Obojí vchod, na emporu i z empory do vìže, stejnì jest upraven jako vchod do kobky pøízemní. V druhém patøe ustupuje zdivo — dosud 1,45 m silné — o 0,30 m ; stìny jsou tu prolomeny pùlkruhovými okny 1,50 m širokými i vysokými, z nichž severní jest nyní zazdìno.

Loï obdélníková, 9,15 m široká, 13,20 m dlouhá, 11,60 m vysoká, pøikryta jest rovným, rákosovaným stropem, a osvìtlena ètyømi novì upravovanými štíhlými okny, z nichž patrnì kružby vylámány, 5,70 m vys., 0,85 m šir. Toliko nad emporou zachovalo se po obou stranách po okénku románském, 1,05 m vys., 0,20 m širokém, 4,90 m nad podlahou, bez ostìní, pùlkruhem zaklenutém, jehož špaleta do vnitø i zevnì rozevírá se na 1,50 m výšky a 0,62 m šíøky. Síla zdiva v lodi 1,10 m.

Vítìzný oblouk 8,65 m široký i vysoký, 0,85 m silný, na hranách rovnì søíznutý, sklenut je ve hrot.

Velmi úmìrné knìžištì, zevnì kvádrovými opìráky o ètyøech ústupcích opatøené, 10,60 m vysoké, skládá se z obdélníkového travé, 7,10 m šir., 5,60 m dl., a pìti stran nepravidelného osmiúhelníku, jehož strany mìøí 2,40—3,60 m. Okna, v osách klenby prolomená (k severu byla pøi budování sakristie zazdìna), týchž rozmìrùv jako v lodi, jsou kružeb pozbavena. Klenba presbytáøe (kamenná) spoèívá na kamenných žebrech 0,16 m širokých, 0,20 m z klenby vystupujících, na hranách mírnì žlábkovaných.

str. 82

Žebra vyrùstají z konsol dílem okrášlených gotickými listy, dílem jednoduše v jehlan pøiøíznutých. Síla zdiva1,25 m.

Po epištolní stranì upraveno jest ve zdi presbytáøe sedile pùlkruhem pøeklenuté, na hranì kamennou povystupující lištnou, goticky promovanou, obložené (obr. 80.).

Oltáøe (ètyøi) i kazatelna jsou barokové; nièím zvláštì nevynikají. Oltáø hlavní i oba oltáøe v lodi poøídil Jan Vít Malovec, jenž byl pánem na Prèici v letech 1725—1768.

Vedle vchodu do sakristie v úpravné, zasklenné skøíni barokové stojí krásná soška P. Marie 0,93 m vysoká (bez podstavce), ze døeva øezaná. P. Maria vypodobnìna jest v celé postavì, stojíc levou, v pøed posunutou nohou na pùlmìsíci, a držíc na levé ruce neodìného, žehnajícího Ježíška, v pravici pak žezlo. Soška je zlacena; toliko inkarnát a vlasy jsou malovány barvami. Pojetí znaènì realistické, výraz velmi líbezný, úprava bohatého roucha mistrná. Vynikající umìlecké dílo z prostøedka XVII. stol. (obr. 81.).

Po druhé stranì vchodu nad novodobým oltáøíkem obraz sv. Barbory, zdaøilá to kopie výborného italského díla, na plátnì malovaná, svìžího koloritu, 0,87 m vys., 0,63 m šir. za broušeným sklem v krásném barokovém rámci zlaceném. Rámec tvoøí plochá lištna, 0,15 m široká, prokládaná zrcadélky, v nichž jsou vbroušeny rostlinné, stylisované ornamenty. Nahoøe jest bohatì øezaný štítový nástavec, 0,75 m vysoký, rovnìž hojnými zrcadlovými ozdobami proložený a vkusnými maskarony okrášlený (obr. 82.). Poèátek XVIII. stol.

Na protìjší stìnì presbytáøe dva pìkné obrazy z konce min. stol. na plátnì malované, obdélníkové, 1,67 m vys., 1,13 m šir.: »Sv. Josef« (jemuž Ježíšek klade korunu na hlavu) a »sv. Anna« (uèící P. Marii, kteréž andìl také vìnec na hlavu pokládá). Pojetí klidné. Líbezná, dobøe

propracovaná malba širokých forem, kolorit znaènì stlumený. Kostelu daroval Dr. Kaòka z Jetøichovic.

V sakristii renesanèní obrázek nejsv. Trojice, 0,50 m šir., 0,69 m vys., malovaný na døevìné desce pokryté silnou vrstvou rudì zlacené sádry,

str. 83

z níž postavy obrazu ponìkud (reliefovitì) povystupují. Okolo postav vìnce obláèkù paprskovitì ozáøených, opìt reliefovitì zvýšených, v nichž se andílkové vznášejí. Zajímavá, aè umìlecky slabá práce z prvé polovice XVII. stol.

Pacifikál, 0,35 m vys., ze zlacené mosazi; noha oválová, ve ètyrlist dìlená, ozdobena jest vkusným listovým ornamentem, naturalisticky podaným, a ètyømi nanýtovanými tepanými obrázky: sv. Vojtìcha, sv. Jana Nep., sv. Antonína s Ježíškem a sv. Apoleny. Hruškový oøech nese prostý køíž s nanýtovanou soškou Ukøižovaného.Beze znaèky. Dobrá práce z konce XVII. stol.

Kalich støíbrný, zlacený, 0,22 m vys., ozdobený na noze i èíši dosti jemnì tepaným ornamentem (motivy akantového listu, v nìjž vloženy jsou andílèí hlavinky a symboly umuèení). Na obrubì teèkovaný nápis: NAKLADEM WACZLAVA IVSTA KATERZINI IVSTOWI A IACVBA IVSTA KAVPENI A 1689. Znaèky: znak pražský a

Monstrance, ciboø a kalich ze zlacené mìdi, slušnì tepanými empirovými motivy ozdobené, z r.1806.

Lampa cínová (0,55 m prùmìr baòky) pøed hlavním oltáøem a 12 svícnù cínových (0,60 — 0,76 m vys.) na trojbokých nohách, empirové, slušných forem, koupeny r. 1818 v Praze.

Na skøíni v sakristii oltáøní køížek døevìný, na pìknì profilovaném ètyøbokém podstavci, s obrazem Ukøižovaného z cínu ulitým, 0,20 m vys.;

str. 84

na podstavci cínová destièka s vyrytým nápisem: NAKLADEM WACZLAWA SLAWY | KA PEKARZE SAVSEDA | W MESTE TABO | RZE, SYN NEMECZKA MYNARZE | POD ROHOWEM A : D 1645.

V sakristii chová se vojenský cep z XV. stol. na žerdi 1,45 m dlouhé, hadovitì železným obruèem ovinuté. Biják oblý, k obìma koncùm se zužující, 0,40 m dlouhý, jest pobit tøemi obruèi; høeby zabity jsou jenom s polovice a trèí silnými hroty na 1 cm ven; na povrchu bijáku napjaty jsou podél ètyøi kroucené, silné dráty. Cep váží 1750 g.

Køtitelnice cínová, renesanèní, ušlechtile pracovaná (obr. 83.). Šestiboký, na zpùsob komolého jehlance ustrojený džbeøík, 0,45 m v prùmìru, 0,34 m vysoký, stojí na tøech s-ovitých nohách (0,30 m vys.). Vodorovné hrany jeho ozdobeny jsou vkusným vìncem drobných festonkùv, nároží pak velmi pìknì modelovanými ženskými maskami. Víko, ploché, vztyèuje se uprostøed a nese štíhlý, hladký køíž (výška i s køížem 0,55 m). I zde jsou vodorovné hrany krášleny festonovým vìncem, nároží pak sliènì upravenou okøídlenou hlavièkou. Pod køížem na víku vyryt letopoèet 1664, staromìstský znak a znaèka

Zvony: 1. 0,80 m prùmìr, 0,77 m výška (s uchy pletencovými), hrubì pracovaný. Pøi korunì dvouøádkový opis, akantovými listy obroubený:

str. 85

LETHA • PANIE • M • D C IIII • TENTO ZWON GEST SLIT • KE CZTI A • K SLAWE • BOZI • HANS PAVR IAN KOPITLA

xNSKI MATH, : XXV CAP BDIETE NEB NENWITE DNE ANI HOD • YAN ROKOS, YAROSS BENEDIKT STARSSI KOST

jenž pokraèuje pøi okraji:

ZA KNIEZ ADAM BERKA WODNIANSSKI TOHO CZIASV FARARZ PRCZICKI MATHAVSS : • YAN MVDROCH WACLAW STEY WACLAW CZAPEK IAN KRAL GIRZIK KVZELKA DIRIK SOBISSEK KATERZINA EMA MANZELKA YAN SOBISSEK YAN ZBANEK MIKVLASS PETR HAWL SWATEG DWOPAK FILIP • IANS : ZAKONIK MIKULASS BOHDASKEG MATHAVSS ZELENKA GAROLIM KRZIZV GIRZIK SKALNIK YMAN TVMOVEC YAN BECZWARZ ACLAW KRCEK.|

Na plášti:

VROZENI A STATECZ | NI RITIRZ PAN HVM | PRECH CZERNIN Z CHV | DIENIC A NA PRCZICI | VROZENA PANI EWA | WORACZICKA | ZDENIEK WORACZIC | KI S PABIENIC.

Zvon 2. 0,71 m v prùmìru, 0,70 m výšky (i s uchy hladkými), z prvé pol. XIV. stol., bez ozdob. Pøi korunì majuskulový nápis, dvojitou èarou opásaný, 0,05 m široký (obr. 84).

Náhrobníky: 1. pod kruchtou pøi severní stìnì kostela, žulový, 1,64 m vys., 0,82 m šir., s reliéfovým znakem Vrchotickým (na štítu tøi vodorovné pásy, nad helmicí kohout); znakové pole jest hrubì nastínìným gotickým zaklenutím v podobì lomeného oblouku prohnutého ohranièeno. Pøi okraji rámcový nápis (poškozený), jenž pak v horní polovici nad znakem pokraèuje :

.... swat .... | lukassy Ewa^~gelistu umrzel g^~t urozeny Pan Stybor Wrchoty | .... a na Wr | chotyczych w osmnacztu hodynu a pan Buoh racz dussy | geho milostyw beyty | leth mu Bylo wosmd | esat a tuto g^~t pochowa^{~ *})

2. vedle pøedešlého, 1,70 m vys., 0,85 m šir., žulový, s renesanèní znakovou kartuší. Nápis:

»Leta CXXDI (t. j. 1576) tu strz | edu przed smrtedlnu nedely Umrzela Pany | alyna Wrchotycz | ka stropczycz tuto gest we gmeno Bozy pochowa | na Pan Bu^ˆh ra^~z dussy gegy mylostyw be^~ty.«

3. nejlépe zachovaný, z roku 1538, v severozápadním rohu podlahy, žulový, 1,57 m vys., 0,98 m šir.; nápisem orámovaná

^*) Zemøel r. 1576

str. 86

plocha upravena jest architektonicky (po goticku) jako dvojnosé okno prohnutým hrotitým obloukem zaklenuté, jehož pozadí jest panelováno. Znak jako pøi è. 1. Nápis:

Leta 38 (t.j. 1538) w po^~dieli welikonoczni w hodinu na nocz a bylo te^~ de^~ S. Girzy pa^~ Zikmund Zlautko^a swuy ziwot dokonal W prcziczy w aute ... welkonocz^~ .....

4. v protìjším rohu, žulový, 1,33 m dl, 0,76 m šir., s kartuší znakovou a nápisem :

1593. VMRZELA l PANNA DOROTA WRCHOTICZKA • ZLAUT l KOWA NA DEN OBIETOWANI PANNY MARIGE BYLA CZERA PANA MIKOLASSE MLATSSYCHO WR l CHOTICZK^~O ZL l AVTKOWA.

Ostatní (poètem ještì tøi), znakem Vrchotických oznaèené, také žulové, mají nápisy již úplnì otøelé.

Uprostøed lodi v podlaze zasazeny jsou mramorové náhrobníky: Jana Víta Malovce († 1769), Marie Anny Malovcové z Bìšin († 1758), jakož i dva jiné — vesmìs s nápisy úplnì vyšlapanými.

Na HØBITOVÌ vsazen do zdi náhrobní k z èerveného mramoru, 0,75 m vys., 0,48 m šir., pìknì pracovaný, s nápisem:

Tuto gest Pochowan syn uro | zeneho a stateczneho rytirze Pa | na Maxmiliana Welemiskyho | z Welemislowst A Urozene Panij | Katherzinij rozene Wogkowske z M | ilhosticz A z wogkova kteryz se Leth | a Panie 1615 mrtwy narodil w de | witi Nedielich Po smrti Pana ot | cze swyho Gehoz tielo tuto odpocziwa | a wzkrzisseni radostneho oczekawa.

Pod nápisem znak: dva kamzíci vztýèení na skaliskách.

Nad høbitovními dveømi èást pìkné møíže ze XVII. stol., ukované z oblých prutùv pìknì vinutých a zakonèené køížem.

Køíž náhrobní, 1,22 m vys., ze železa kutý, barokový, ozdobený listy a rùžièkami.

Na NÁMÌSTÍ slušná pískovcová socha sv. Isidora, a druhá sv. Jana Nep., obì z prostøedka XVIII. stol.

PEÈETIDLA: mìstské, mosazné ze XVII. stol., 45 mm v prùmìru; cechovní ze XVII. až poè. XIX. stol.

HRAD Vítkovicùv, rybníky opevnìný, stával nepochybnì na západním cípu mìsta, pod nynìjším zámkem, na povýšeném bøehu potoka; na kterémžto místì zbudována v XVII. stol. TVRZ znaèné rozsáhlosti, jejíž pøízemní prostory, umìlecky nevýznamné, z vìtší èásti dodnes se zachovaly a k hospodáøským úèelùm slouží.

MOST, vlastnì mohutná zdìná hráz se tøemi prùtoky, z lámaného zdiva peèlivì stavìná, spojuje Prèici se Sedlcem. Základní kámen k ní položen r. 1815. Ozdobena jest dvìma sochami, sv. Jana Nep. a sv.

str. 87

Floriana, v nadživotní velikosti z pískovce vytesanými. Slušná práce (zejména sv. Florian). Podepsán: I. PLATZER. INVENIT ET LABORAVIT. MDCCCXVIIII.

Pøi silnici k Mitrovicùm »morová« KAPLE pøi r. 1680 vystavìná; prosté ètvercové staveníèko, s chudými štíty v prùèelí i vzadu. Uvnitø cenný obraz na døevì ze XVII. stol. 1,15 m vys., 0,74 m šir.: P. Maria Svatoborská, sv. Šebastian a sv. Roch, za nímž stojí andìl s otevøenou knihou, ve kteréž prosba za ochranu pøed morem napsána. V dolní èásti obrazu (porušené) pøimalována ležící postava sv. Rosalie. Kresba (zejména støedních postav) správná, kolorit mìkký, provedení detailní. Na stìnì gotická socha Madony 1,30 m vys. v celé postavì na mìsíci stojící, s Ježíškem, jenž si pohrává s jablkem, na ruce. Hrubá sice, ale prostomilá práce z poè. XVI. stol.